Jak bylo letos na Třemešku?
V pondělí 24. 9. odjížděla z náměstí 34 členná „banda“ šesťáků na třídenní pobyt do sportovního areálu Třemešek. Autobusem je doprovázely p. učitelky Vavrušová a Peštuková, zatímco p. učitelka Talandová jela za nimi autem naloženým až po střechu veškerým potřebným materiálem. Aby děti nemusely zdolávat cestu od zastávky až do tábora s plnými taškami a batohy, ustrnul se nad námi jeden z tatínků, p. Struhár, a věci nám odvezl až na místo.
Vlastně z náměstí nás neodjíždělo 34, ale pouze 33, neboť jeden nejmenovaný žák z béčka se spletl a přišel ke škole o hodinu později. Naštěstí ho za námi pohotově dovezla p. učitelka Zahradníková, za což jí dodatečně děkujeme.
Po menších zmatcích s rozdělováním do pokojů, neboť někdo nechtěl spát s někým, jsme se vydali na výlet na Rabštejn. Počasí nám ale příliš nepřálo: deset minut foukal silný vítr zvaný „fukéř“, který nám zabraňoval v pohybu vpřed a odfukoval pláštěnky do lesa mezi stromy, deset minut prudký déšť a najednou jsme se kochali pohledem na nádhernou duhu. A aby toho nebylo málo, začaly nás bičovat kroupy. Takže výlet se změnil v boj o přežití. Nicméně my jsme vytrvali a nevyskytl se ani jeden odpadlík z řad žáků ani učitelek. Na Rabštejně jsme se posilnili každý dle svých potřeb a možností. Cestou nasbíraly děti několik tašek hub. A pak že nerostou!
Po návratu a krátkém odpočinku následovala večeře. Paní kuchařka připravila překvapení a upekla pro všechny dortíky, neboť jedna žákyňka slavila narozeniny a za blahopřání a zpěvu ostatních sfoukla na dortíku svíčky. A protože pršelo, zaměnili jsme program a ve večerních hodinách se připravili na maškarní karneval spojený s diskotékou. Masky byly vskutku „boží“, jak někteří prohlašovali.
Druhý den proběhl ve znamení mnoha rozličných aktivit v rámci výchovy ke zdravému životnímu stylu a protidrogové prevence, při nichž se obě třídy střídaly. Třída, která zrovna nebyla zapojená, tvořila výrobky z přírodního materiálu. Dopadly velmi dobře a děti si je vzaly domů na památku. Při odpolední vycházce se projevila soudržnost a spolupráce, neboť chlapci nám pomáhali překonat „nebezpečnou“ cestu přes potok, takže na druhou stranu jsme se všichni dostali suchou nohou. Zlatým hřebem celého pobytu byla stezka odvahy, a bez baterek. Každá dvojice šla po trase vytýčené pouze blikajícími svíčkami a na určeném místě se měla podepsat. Všichni se zúčastnili, nikdo neplakal strachy, všichni dostali diplom za přežití.
Poslední den jsme se sbalili, uklidili po sobě a naložili našimi taškami a kufry dodávku p. Procházky, který byl tak laskav a odvezl naše věci zpět ke škole. Děkujeme oběma tatínkům za ochotu a nezištnou pomoc.
A závěr? Ubytování výborné, jídlo ještě lepší – díky, paní kuchařko, děti hodné a doufáme, že i spokojené.
Chtěla bych ještě poděkovat kolegyním, třídním učitelkám obou tříd, Ing. Vavrušové a Mgr. Talandové za jejich výbornou spolupráci a přímo maminkovskou péči o děti.
Na shledanou v příštím roce!
Mgr. Ludmila Peštuková
